Absurdita po Česku. V normální zemi by musel Luftjarda Tvrdík rezignovat, u nás je za hrdinu

KOMENTÁŘ / Šéf fotbalové Slavie Jaroslav Tvrdík znovu ukázal, že je mimořádně schopný krizový komunikátor. Dokáže působit rozhodně, férově a téměř státnicky i ve chvíli, kdy jeho klub selhal způsobem, který by v normálním fotbalovém prostředí otřásl samotnými základy vedení. A právě to je na celé kauze nejděsivější. Reakce veřejnosti, médií i části fotbalového prostředí, které začalo vedení Slavie téměř tleskat za to, že po vlastním kolapsu oznámilo zavření tribuny, několik zákazů vstupu a vyloučení problémových hráčů. Jenže při bližším pohledu je to hlavně dokonale zvládnuté přenášení odpovědnosti na jiné. Protože Tribuna Sever nespadla z nebe minulý týden. Toxické prostředí, které se tam léta budovalo, nebylo žádným tajemstvím. Nenávist vůči soupeřům se tam systematicky pěstovala a kultivovala, agresivita byla vydávána za folklór a opakovaně bylo možné slyšet rasistické pokřiky nebo vidět nacistická gesta. Jistě, tohle je nepochybně problém nejen u Slavie, ale zároveň není náhoda, že problém vybublal právě tam. Hlučná Tribuna Sever byla marketingový symbol, důkaz „unikátní vášně“, kulisa velkých evropských večerů i součást klubové identity. Dokud se dařilo držet násilí a extremismus v mezích mediální únosnosti, neexistovala skutečná vůle problém řešit. Naopak — vše se bagatelizovalo, omlouvalo nebo přehlíželo. Teď, když situace explodovala v přímém přenosu a ostuda přesáhla fotbalovou komunitu, přichází Tvrdík jako rozhodný manažer, který „tvrdě zasáhne“. Jenže to není leadership. To je hašení požáru, který sám roky pomáhal vytvářet. Podstata problému neleží ve skupině fanatických magorů, kteří zorganizovali invazi na trávník několik minut před koncem zápasu proti tradičnímu rivalovi - pražské Spartě. Pokud selhala…

Go to News Site