Putin začal najednou mluvit o míru na Ukrajině. Britové vysvětlili hlavní důvod

Zdánlivá změna rétoriky, když ruský prezident Vladimir Putin o víkendu prohlásil, že by se válka na Ukrajině mohla blížit ke konci, zaujala politické analytiky i vojenské komentátory. Za líbivými slovy však podle nich stojí nadále tvrdý postoj a Rusko se nevzdalo svých maximalistických cílů. Možné faktory, které ovlivnily změnu rétoriky ruského prezidenta, analyzoval britský list The Guardian. Putin v sobotu řekl, že válka na Ukrajině by se mohla blížit ke konci. To by mohlo znamenat, že ruský prezident naznačuje ochotu ukončit letitý a krvavý konflikt. Deník analyzoval, jaké důvody by ho k tomu mohly vést. Rusko během loňského roku pomalu, ale metodicky „okusovalo“ ukrajinské území. V zimě však jeho územní zisky začaly stagnovat poté, co Ukrajinské útočné jednotky provedly protiútoky v Záporožské oblasti, a především udržely město Kupjansk v Charkovské oblasti, které Rusko opakovaně označilo za dobyté. Brzké vítězství v opotřebovávací válce se tak nejeví jako pravděpodobné. Ukrajina rovněž vystupňovala ničení ruského vojenského personálu. Přestože tvrzení ukrajinských velitelů o ruských ztrátách není možné ověřit, považuje se víceméně za relevantní informace o tom, že ruské ztráty přesáhly náborový potenciál ruské armády. Deklarovaný cíl nového ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova činí až 50 tisíc vyřazených ruských vojáků měsíčně. Většinu ztrát mají na svědomí relativně laciné drony. Nábor ruských smluvních vojáků v roce 2026 poklesl. Opakování mobilizačních opatření podobných podzimu roku 2022 se nejeví jako pravděpodobné pro jejich extrémní nepopularitu mezi ruskou veřejností. Pokračující ukrajinské vzdušné údery proti průmyslové infrastruktuře, zejména proti ropným rafineriím a přístavům, působí Rusku citelné…

Go to News Site