Okamurovi přátelé z AfD jsou nebezpečnější než sudetští Němci. A chtějí zrušit Benešovy dekrety

KOMENTÁŘ / V Česku se v souvislosti s konáním sudetoněmeckého sněmu v Brně po letech rozhořela válka o „německou otázku“. Nejzoufalejší téma české polistopadové politiky oživil především podnikatel s komerčním fašismem Tomio Okamura, vydatně mu při tom však sekundoval předseda vlády Andrej Babiš spolu s velkou částí jeho „hnutí“ ANO“. Na křížové výpravě proti Sudetoněmeckému krajanskému sdružení, které už se přitom dávno vzdalo jakýchkoli majetkových nároků, je tragikomický zejména fakt, že Okamurova Svoboda a přímá demokracie (SPD) zasedá v Evropském parlamentu s Alternativou pro Německo (AfD).  Tedy se stranou, která jako jediná z významných politických sil v Německu zpochybňuje poválečné uspořádání včetně platnosti Benešových dekretů. A vůči vlastní minulosti zastává postoje, které by měly být pro německé sousedy nanejvýš znepokojivé. Strany, kterých se ostatní štítí SPD skončilo s AfD ve stejné europarlamentní frakci vlastně nevyhnutelně. Ani zavedené krajně pravicové strany totiž o tato dvě uskupení neměly zájem a nechtěly si jejich přítomností „ušpinit“ přece jen o trošku slušnější frakci Patrioti pro Evropu. Alternativa pro Německo je považována za příliš extrémní i francouzským Národním sdružením (RN) Marine Le Penové nebo italskou Ligou – a to samé dnes platí o SPD, která přitom špičky obou těchto stran už před patnácti lety vozila do Česka. Třeba Národní sdružení si ale v posledních letech prošlo přinejmenším rétorickým posunem směrem k normální nacionalistické pravici, když se distancovalo od svých antisemitských a rasistických kořenů, vyloučilo odchod z Evropské unie nebo eurozóny a po invazi na Ukrajinu výrazně utlumilo svoje vazby na Rusko. AfD se oproti tomu zdá být…

Go to News Site