Chceš-li opravdu mír, připravuj se na válku. Ruský bod zlomu je varováním pro Evropu

KOMENTÁŘ / V noci na neděli zažila Ukrajina další masivní ruský útok. Především na hlavní město a Kyjevskou oblast mířili stovky dronů, desítky balistických raket včetně mezikontinentální rakety „Orešnik“, která explodovala ve městě Bila Cerkva. Sociální sítě zaplavili obrázky hořícího Kyjeva a místní úřady hlásí minimálně čtyři mrtvé a desítky zraněných civilistů. Jednalo se o jeden z nejrozsáhlejších útoků na ukrajinskou metropoli od počátku plošné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.  A z toho je možné odvodit závěry nejen pro Ukrajinu.    Letošní oslavy výročí vítězství ve druhé světové válce na Rudém náměstí v Moskvě vzbuzovaly zájem především svojí skromností a spíše možností ukrajinského útoku než tradiční pompézností, kterou se takové ruské oslavy vždy pyšnilyy. Zaujal také projev ruského prezidenta Vladimíra Putina. A to nejen tradiční ostrou militantní rétorikou, ale dosti nečekaným tvrzením, že se válka proti Ukrajině „blíží ke konci“. V Putinově případě sice nelze odhadnout, jak přesně si představuje „konec války“ a jak dlouho z časového hlediska může ještě ruská agrese proti Ukrajině pokračovat. Zda má na mysli týdny, nebo roky není zcela jasné. Agonie, nebo demonstrace síly? Zdá se ale, že se jedná o jistý signál, kterého se chopili západní analytici a pozorovatelé. Americký portál Bloomberg přišel s informacemi od zdrojů blízkých Kremlu, že Putin by chtěl válku ukončit do konce letošního roku. Ale podle vlastních představ. Ukrajina by měla ustoupit z těch území na Donbase, která jsou stále pod kontrolou Kyjeva a jež se Rusku nedaří obsadit již víc než deset let. Tento zisk by pak měl být formálně zajištěn nějakou formou dohody se Západem.

Go to News Site