Papež Lev neodmítá AI. Jen volá po návratu k lidství, solidaritě a budování vztahů

KOMENTÁŘ / Papež Lev XIV. zveřejnil svou první encykliku. Pro většinu českých čtenářů nebude lákavá. Křesťanství u nás nekvete. Křesťanů je „jako soli“. Ale encyklika Magnifica Humanitas (Velkolepé lidstvo nebo třeba Chvála lidství) o ochraně člověka v době umělé inteligence je úctyhodné dílo, jež nás vrací k sobě samým. K tomu, co je lidství, čím bychom my, lidé, měli být. Ke vztahu, lásce, solidaritě. Vynechám, že papež mluví především ke katolické církvi. Že se odvolává na dřívější encykliky a úvahy. Že základem jeho úvah je bible a její učení o vztahu člověka k Bohu coby stvořiteli. Soustředím se na to, co křesťanský rámec přesahuje. Papež nemá armádu, nedisponuje jaderným arzenálem. Má k dispozici všelijak komplikovanou, problematickou, „hříšnou“, chybující církev. A nástroj, který podceňujeme: slovo. A má vliv, světový mediální dosah. Může zasáhnout miliony lidí. Ve středu zájmu jeho listu není umělá inteligence (AI), ale my. Lidé žijící v době velkého skoku AI, kdy se umělá inteligence začíná osamostatňovat, odpoutávat od svých tvůrců. V době, kdy se jí mnoho lidí začíná bát. Lev strach vnímá. Smysl AI podřizuje potřebě „morálního rozvoje“ lidstva. Nové technologie nevnímá jako nepřátelskou sílu, neboť „od počátku tvoří součást našich dějin jako hluboce lidská realita, spojená s autonomií a svobodou člověka“. Nezavrhuje. Nástroje pokroku, říká, mohou škodit, pokud nejsou zaměřeny na dobro. „Je nezbytné zavést odpovídající regulační nástroje schopné prosazovat spravedlnost a omezovat negativní účinky technologické moci.“ Varuje, AI dnes nepodléhá kontrole. Jejími hlavními hnacími silami jsou „soukromé, často nadnárodní strany, které jsou obdařeny zdroji a schopnostmi, jež převyšují zdroje mnoha vlád. Technologická moc tak…

Go to News Site