Add source Login
Na chudé regiony kašlala Babišova i Fialova vláda. Cesta ke zlepšení je známá, ale experti mluví do zdi

Na chudé regiony kašlala Babišova i Fialova vláda. Cesta ke zlepšení je známá, ale experti mluví do zdi

KOMENTÁŘ / Jak v Česku budeme žít, to souvisí s tím, kdo u nás rozhodl letošní volby. Výsledek doložil to, co sociologové říkají už dlouho, v Česku se někde žije lépe, ale na většině míst podstatně hůř. Rozdíly hrají obrovskou roli. Pokud politici stojí o to, aby šla tahle země nahoru, musí pracovat na tom, aby se regionální rozdíly snížily. Krátce po volbách popsal pro iROZHLAS sociolog Daniel Prokop, co se stalo. „Narostla účast v regionech, které mají nižší socioekonomický rozvoj, to znamená, že tam je míň kvalifikované práce, horší výsledky vzdělávání, menší zaměstnanost, menší příjmy a podobně.“ Slyší to strany, které prohrály i vyhrály? Prokop mluvil o stranách a hnutí ve Fialově vládě plus Pirátech. Řekl, „že jejich podpora hodně souvisí s rozvojem regionů – v těch chudších mají 20 až 25 procent, v bohatších 65“. Je to horší než třeba v roce 2006, kdy vládu sestavila ODS, KDU-ČSL a Zelení, nebo o čtyři roky později, kdy šlo o vládu ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Tehdy se podpora stran od chudoby v regionech odvíjela výrazně méně než dnes. Lidé se neřídí zahraniční politikou. Tu vnímají podstatně méně než své osobní životy, své výdělky a co si za ně koupí, své bydlení, své šance a šance svých dětí. Zhusta zažívají zklamání z ekonomiky, z životní úrovně. Tu lidé samozřejmě vnímají dennodenně a velmi osobně. Vláda Petra Fialy rozdíly mezi regiony nesnížila. Jistě, řešila jiné problémy, začala válka na Ukrajině, zdědila prudce rostoucí inflaci, nahoru vyletěly ceny energií. Jenomže to všechno se v chudých regionech projevilo mnohem…

Prezident má právo posoudit kandidáta a zabránit problémům, než nastanou, říká Lobkowicz

Prezident má právo posoudit kandidáta a zabránit problémům, než nastanou, říká Lobkowicz

Veřejnou debatu o pravomocích prezidenta při jmenování členů vlády okomentoval na síti X politik a finančník Jiří Lobkowicz. Reagoval tak na názory, podle nichž hlava státu nemá právo požadovat po kandidátovi na premiéra nebo ministra, aby předem vysvětlil, jak hodlá řešit svůj střet zájmů. Takový výklad zákona označil Lobkowicz za „formálně přesný, ale lidsky a politicky slepý“. Podle něj se prezident nemá chovat jako „notář ústavy“, který pouze potvrzuje akty státní moci. „Jeho úkolem není jen stvrzovat akty státní moci, ale také zajišťovat, aby se děly v duchu ústavy, nikoli jen podle její litery,“ napsal. Právě v tomto, dodal, spočívá rozdíl mezi pouhou úřední rolí a skutečným státnictvím. Lobkowicz zdůraznil, že žádost prezidenta Petra Pavla o vysvětlení střetu zájmů není překročením pravomocí, ale výrazem odpovědnosti. „Když prezident žádá kandidáta, aby předem objasnil, jak se vypořádá se svým střetem zájmů, nedělá nic jiného než to, co činí každý odpovědný představitel státu, který má dbát o důvěru občanů ve veřejnou moc,“ uvedl. Podle něj by měl prezident uplatnit princip takzvané due diligence, tedy předběžné péče, která má zabránit problémům dřív, než nastanou. „Takto chápaná obezřetnost není aktivismus, ale výkon svědomité odpovědnosti,“ napsal Lobkowicz. Zákon o střetu zájmů podle něj stanovuje pouze minimální hranici, nikoli maximum etického jednání. „Že střet zájmů formálně vzniká až po jmenování, neznamená, že fakticky neexistuje dříve,“ upozornil. Jako příklad zmínil situaci, kdy má být členem vlády člověk ovládající mediální a podnikatelský konglomerát závislý na veřejných penězích – v takovém případě…

Babišův důchodový mejdan je větší průšvih, než se zdá. Letos je dětí ještě méně než loni

Babišův důchodový mejdan je větší průšvih, než se zdá. Letos je dětí ještě méně než loni

KOMENTÁŘ / Loni překvapila statistická čísla i odborníky. Tak málo dětí se nerodilo od devatenáctého století. Jenže dna jsme ještě nedosáhli – letos to bude podle ČSÚ ještě méně. Zrušení důchodové reformy je v této chvíli absurdita, která nás za pár let dožene a zle vytrestá.       “Během prvního pololetí se počet obyvatel snížil o 27,2 tisíce. Pokles způsobila jak převaha zemřelých nad živě narozenými (o 20,3 tisíce), tak záporná bilance zahraničního stěhování (−6,9 tisíce). Počet zemřelých (57,7 tisíce) byl meziročně mírně vyšší. Živě narozených dětí (37,4 tisíce) výrazně ubylo,” uvádí na svých stránkách ČSÚ.  To znamená, že za celý rok 2025 lze čekat narození zhruba 75 tisíc dětí. Ještě loni to bylo 84 tisíc a už to znamenalo dramatický úbytek oproti minulým letům. V roce 2022 se u nás ještě narodilo 101 tisíc dětí. Během pouhých tří let tak došlo k propadu o čtvrtinu.   Naplnění slibu ANO o zrušení posunu důchodového věku představuje větší problém, než se zdálo. V době přípravy reformy se ještě nevědělo, jak prudce porodnost poklesne.   Andrej Babiš cynicky využívá toho, že příští ani přespříští rok se ještě nic velkého nastane, a tváří se, že se nemusí nic dělat. Ale za deset let nastoupí silné ročníky do důchodu a dojde k eskalaci státního dluhu. To už ale nebude vládnout, takže mu to bude jedno.  Školkovné je k ničemu  Dávky pro všechny, oblíbený recept ANO, problém nevyřeší. Sociologové vědí, že socioekonomické příčiny způsobují jen část poklesu, rozhodně ne většinu. Ve všech západních zemích porodnost klesá, i v…

Myšlenková bída SPD. Ivan David bere vážně šarlatána a kolaboranta, který věštil konec Ukrajiny do tří dnů

Myšlenková bída SPD. Ivan David bere vážně šarlatána a kolaboranta, který věštil konec Ukrajiny do tří dnů

NÁZOR / Zdejší proruské síly si pro své kolaborantské tažení často vypomohou citacemi nějakého západního "experta". Většinou se o něm nejspíš dozvědí z ruských médií, která různé bývalé americké plukovníky a bývalé pracovníky CIA a podobně ráda zvou. Kdykoli se podíváme, co je to za osoby, zjistíme, že jsou to mluvící hlavy papouškující názory Kremlu. Teď europoslanec Ivan David z SPD jednoho takového papouška citoval na svém webu Nová republika. "Dovolil jsem si přeložit podstatné myšlenky části rozhovoru s plukovníkem v.v. Douglasem MacGregorem," píše David. Ty "myšlenky", které vysloužilý plukovník zjevně nemá ze své hlavy, v podstatě spočívají v tom, že Rusko je na tom dobře, zatímco Evropská unie, NATO a Ukrajina špatně. "Mohli bychom mluvit o celé řadě různých obkličovacích bojů, které Rusové provádí s úspěchem na taktické i operační úrovni. Pozvolna a systematicky postupují a ničí vše, na co přijdou. Myslím si ale, že v tomto momentě dává prezident Putin signál generálnímu štábu: 'Pojďme pokročit s plánem na dobytí Oděsy. Pokročíme dále za Dněpr a uvidíme, jaké to bude mít na Západ účinky‘,“ zasnil se nepokrytý fanoušek zločinného kremelského režimu. Pak ještě zmiňuje "exploze a škody na rafinériích v Maďarsku a na Slovensku, a pokud vím, i v Rumunsku" a naznačuje, že za nimi stojí Ukrajinci nebo Poláci. Po zemanovském způsobu ale nabízí ještě více vyšetřovacích variant. "Ale Ukrajinci mají plné ruce práce. Mohla by to být britská MI6? Nebo agenti CIA? To nevíme. Ale způsobuje to čím dál větší trhlinu uvnitř maďarské společnosti. I té slovenské. Myslím, že i Češi na to hledí s obavami. Slovinci se přitom necítí dobře, stejně…

Už jsme skrblili dost, je načase vylepšit si reputaci. Norsko zvažuje, že se zaručí za obří půjčku Ukrajině

Už jsme skrblili dost, je načase vylepšit si reputaci. Norsko zvažuje, že se zaručí za obří půjčku Ukrajině

Ukrajině hrozí, že jí v prvním čtvrtletí příštího roku dojdou peníze. Žádost prezidenta Volodymyra Zelenského o poskytnutí půjčky ve výši 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv však zůstala na říjnovém summitu Evropské unie nevyslyšena. Ze strachu z reakce Ruska protestovala zejména Belgie, kde je většina těchto prostředků uložena. Na pořadu dne je teď návrh dvou norských ekonomů Håvarda Hallanda a Knuta Antona Morka, že by mohlo pomoci Norsko, které by se za půjčku zaručilo svými ropnými fondy. „Toto je něco, nad čím nyní vláda přemýšlí,“ řekl norský premiér Jonas Gahr Støre s tím, že je v úzkém kontaktu s EU, aby zjistil, zda by Norsko mohlo hrát roli v zajištění úvěru. Pro se vyjádřilo také několik norských parlamentních stran. „Je to skvělý nápad,“ prohlásil Iver B. Neumann, politolog a ředitel Institutu Fridtjofa Nansena. Podle něj by tím Norsko významně posílilo svou reputaci v Evropské unii. „Je to také projev solidarity,“ zdůraznil. Ostatní země EU, jako například Francie, se zdráhají vstoupit do role ručitele, protože by to oslabilo úvěrovou spolehlivost zemí, které již jsou zatíženy dluhy. Norsko má naopak díky svému ropnému fondu nejlepší úvěrový rating na světě. „Norsko vydělalo neuvěřitelné množství peněz na válce na Ukrajině, protože Rusko se stáhlo z evropského trhu s plynem. To Norsku přineslo velký trh a spoustu peněz, které k nám prostě přišly díky válce na…

Tak se spolupráce budovat nedá. Piráti předložili změnu jednacího řádu, Starostové krok kritizují

Tak se spolupráce budovat nedá. Piráti předložili změnu jednacího řádu, Starostové krok kritizují

Pirátští poslanci předložili návrh na změnu jednacího řádu sněmovny s cílem omezit obstrukce a zvýšit předvídatelnost poslaneckých jednání. Za svůj postup se ale setkali s kritikou poslanců hnutí STAN. Ti upozorňují, že by měl nejprve vzniknout společný tým napříč poslaneckými kluby, který by připravil změnu jednacího řádu tak, aby měl širokou podporu a mohl být schválen. Piráti svůj návrh podle poslance Matěje Hlavatého předložili bez jakékoliv debaty. Novela Olgy Richterové, Ivana Bartoše a Kateřiny Stojanové omezuje mimo jiné řečnickou dobu a stanoví přísnější pravidla pro rozhodování pléna o možnosti večerních či nočních jednání. Při projednávání návrhů zákonů a dalších dokumentů by mohli poslanci vystoupit nejvýše dvakrát. Každé vystoupení by nesmělo překročit 20 minut, v případě řečníků s přednostním právem hodinu. Výjimku by měli prezident republiky a členové vlády. Sněmovna by mohla hlasováním stanovené limity zmírnit. I řečníci s přednostním právem by se podle novely museli ve vystoupeních držet probíraného tématu. Další omezení by platila pro krátké, takzvané faktické poznámky, a pro debaty o úpravách navrhovaného programu schůze a o změnách už schváleného programu v dalších jednacích dnech. "V posledních volebních obdobích se opakovaně ukázalo, že některé instituty platného jednacího řádu umožňují jak legitimní, tak i nad míru extenzivní využití obstrukčních nástrojů. To vede k výrazným časovým průtahům, k neefektivnímu využívání jednací doby a snižuje předvídatelnost zákonodárného procesu," stojí v důvodové zprávě. S tím, že Piráti nyní předložili vlastní návrh na změnu jednacího řádu, nesouhlasil nově zvolený poslanec Starostů Hlavatý. "Tak…

Údajná kamarádka hrající v soutěži připravila důvěřivou seniorku o 100 tisíc

Údajná kamarádka hrající v soutěži připravila důvěřivou seniorku o 100 tisíc

Zlínská policie pátrá po pachatelce, která okradla šestašedesátiletou ženu o téměř 100 tisíc korun. Přes sociální sítě se totiž vydávala za její kamarádku, která údajně hraje v soutěži o různé výhry. Svým neopatrným jednáním jí postupně umožnila přístup k internetovému bankovnictví. Z účtu pak peníze zmizely. Začátkem září údajně kontaktovala šestašedesátiletou ženu přes sociální sítě osoba vydávající se za její kamarádku. Ta měla poškozenou požádat o telefonní číslo s tím, že hraje v soutěži o různé výhry a že by ji do ní zapojila také, s čímž žena souhlasila. Zanedlouho prý obdržela šestimístný kód i s uživatelským jménem, který jí měla přeposlat. „Postupně pak od ženy vylákala informace k internetovému bankovnictví. Nato obdržela SMS zprávu, ve které měla potvrdit převod financí. Domnělá kamarádka ji ujišťovala, že jde o běžný postup kontroly bankovního spojení. Opakovaným naléháním pachatele žena potvrdila převod několikrát po sobě. Neopatrným jednáním přišla seniorka v několika potvrzených platbách téměř o sto tisíc korun,“ sdělil policejní mluvčí Radomír Šiška. Za podvod, neoprávněný přístup k počítačovému systému a neoprávněný zásah do nosiče informací hrozí v případě dopadení a následného odsouzení pachatelce až čtyři roky za mřížemi.

Skopeček: Nastupující koalice chtěla ukázat sílu. Jako místopředseda jsem přistupoval ke všem rovně

Skopeček: Nastupující koalice chtěla ukázat sílu. Jako místopředseda jsem přistupoval ke všem rovně

Nová sněmovna zahájila svou druhou schůzi. Podaří se na druhý pokus v pátek zvolit do vedení sněmovny i zástupce budoucí opozice? Proč se to dosud nepovedlo? „Hovořil o tom jak pan předseda Babiš, tak paní poslankyně Schillerová. Ve chvíli, kdy dosluhující vláda nepošle do Poslanecké sněmovny opětovně návrh státního rozpočtu, tak by mohli mít zástupci opozice problém s volbou do vedení sněmovny,“ vysvětluje si svou absenci Jan Skopeček z ODS.

Lajky nejsou hlasy

Lajky nejsou hlasy

Kdo chce uspět ve volbách, potřebuje získat co nejvíce hlasů mezi příslušníky nějaké jasně definované skupiny lidí, například občanů té či oné země. Tahle naprosto banální a samozřejmá pravda jako kdyby se ztrácela ze zřetele některých politiků západní pravice i levice. Jedním z důvodů může být i to, že v politice sílí vliv skupin, které svou představu úspěchu získávaly v online světě.