Ministr Zůna by si měl vyjasnit, jestli stojí na straně putinovských mloků, nebo Česka

Ministr Zůna by si měl vyjasnit, jestli stojí na straně putinovských mloků, nebo Česka

NÁZOR / V Rusku si všímají dění kolem našeho ministra obrany a zmatku, který vyvolal svými výroky v kruzích, jež ho formálně nominovaly do funkce. Když to sledují novináři, je jasné, že ještě dokonalejší přehled mají v moskevských vládních palácích a v FSB a GRU. Je přece třeba pozorovat, co se děje v "blízkém zahraničí" a "zájmových zónách". Taková znalost by se mohla přece hodit. "Nový ministr obrany České republiky generál Jaromír Zůna nepřijal pozvání k návštěvě Ukrajiny. Oznámil to předseda poslanecké sněmovny a lídr hnutí SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci v Praze, informovala agentura RIA Novosti. Podle Okamury bylo pozvání zasláno šéfovi ministerstva obrany krátce po jeho jmenování, ale Zůna se rozhodl ho odmítnout. Ministr se tiskové konference zúčastnil, ale zdržel se komentářů a nevysvětlil důvody svého rozhodnutí," píše Moskovskij Komsomolec. Pak ještě ruský list připomíná výroky šéfa SPD Tomia Okamury. "Předseda parlamentu zdůraznil, že jakákoli podpora Kyjeva by měla být zaměřena na dosažení míru, nikoli na pokračování konfliktu. Okamura také potvrdil, že jeho hnutí je proti nákupu zbraní pro ozbrojené síly Ukrajiny z českého rozpočtu a trvá na přehodnocení účasti země v příslušných iniciativách." Když něco napíše médium typu Moskovskij Komsomolec, je pochopitelně jasné, že tutéž zprávu (s většími podrobnostmi) má ruské ministerstvo zahraničí a rozvědky, prostě mocenské kruhy v Kremlu. Potvrdilo se jim opět to, co už je pro ně dost nudná (ale potěšitelná) pravda. V Česku jsou politické a společenské subjekty, které cokoli ohledně…

„Plní zakázku Kremlu.“ Německá AfD čelí tvrdému obvinění, má shromažďovat informace pro Moskvu

„Plní zakázku Kremlu.“ Německá AfD čelí tvrdému obvinění, má shromažďovat informace pro Moskvu

Německé zpravodajské služby a experti podezírají stranu Alternativa pro Německo ze shromažďování důležitých informací, které by mohla využít Moskva. Odkazují se přitom na fakt, že poslanecké frakce AfD ve Spolkovém sněmu a v zemských parlamentech podávají drtivou většinu poslaneckých dotazů, které se často týkají bezpečnosti nebo dodávek zbraní Ukrajině. Moskva by podle expertů měla být schopná si vytvořit ucelený obraz i z odpovědí na jednotlivé, zdánlivě spolu nesouvisející dotazy. Od jara, kdy nově zvolený Spolkový sněm začal pracovat, podala AfD spolkové vládě a různým ministerstvům více než 60 procent všech poslaneckých dotazů, píše bruselský server Politico. Ve spolkové zemi Durynsko, kde místní bezpečnostní služba označila AfD za extremistickou skupinu, činil tento podíl téměř 70 procent za dobu fungování současného parlamentu. V říjnu durynský ministr vnitra Georg Maier spatřoval v této činnosti AfD známky špionáže ve prospěch Ruska. Od začátku roku 2020 podaly podle výpočtů časopisu Spiegel frakce AfD v zemských parlamentech více než 7000 poslaneckých dotazů týkajících se bezpečnostních otázek – více než jakákoli jiná strana. Ačkoli vláda není povinna ve svých odpovědích zveřejňovat tajné nebo přísně důvěrné údaje, ruské tajné služby mohou přesto shromáždit cenné informace díky obrovskému množství a rozmanitosti dotazů AfD, je přesvědčen Mark Henrichmann, předseda kontrolního výboru Spolkového sněmu pro dohled nad zpravodajskými službami. „Mezi nepodstatnými dotazy a těmi, které se týkají důvěrných informací, existuje obrovská šedá zóna. Jednotlivé dotazy, jak pravidelně slýchám od různých ministerstev, nejsou problémem. Pokud se na ně ale podíváte…

Trojice na Brněnsku zažila horké chvíle. Pobyt v sauně se proměnil v boj o život

Trojice na Brněnsku zažila horké chvíle. Pobyt v sauně se proměnil v boj o život

Doslova horké chvíle prožili dvě ženy a muž na Brněnsku ve chvíli, kdy se jejich relaxace ve vyhřáté sauně změnila v dramatickou únikovou hru. Trojice se totiž nemohla dostat ven. Policisté naštěstí dorazili na místo včas a incident se obešel bez zranění. Kvůli závadě na mechanismu dveří prožili dvě ženy a muž na Brněnsku v sauně doslova hororové chvíle. Uvězněná trojice totiž neměla v rozpálené místnosti nic, čím by dokázala dveře otevřít. Telefon pochopitelně nikdo z nich neměl k dispozici. I tak se pro ně ale díky moderním technologiím stal záchranou. „Začali na něj totiž zevnitř sauny hlasitě volat, až se jim podařilo aktivovat hlasového asistenta. Policisté po telefonátu dorazili během pár minut a zvenčí snadno uvolnili zaseknuté dveře,“ sdělil policejní mluvčí David Chaloupka. Dále pak doplnil, že díky tomu, že vytápění sauny šlo vypnout také zevnitř, se celý incident obešel bez zranění. Případ dokazuje, že moderní technologie mohou v nečekaných situacích lidem významným způsobem pomoci. …

Tady mají Ukrajinci šanci zasadit Kremlu zdrcující ránu. Cena však může být obrovská

Tady mají Ukrajinci šanci zasadit Kremlu zdrcující ránu. Cena však může být obrovská

Poté, co Ukrajinci námořními drony úspěšně zaútočili na lodě převážející sankcionovanou ruskou ropu v Černém a Středozemním moři, mohli by nově upřít pozornost na tankery v Baltském moři. Tam totiž Rusové kvůli bezpečnosti přesměrovali větší část vývozu, který jim plní válečnou pokladnu. Krátce po sobě byly v Černém moři napadeny tři ropné tankery, přičemž výbušniny jim zničily kormidla a lodní šrouby a lodě tak ztratily schopnost řízení. Minulý pátek se objevily zprávy o dalším ukrajinském útoku na stínovou loď, tentokrát na zcela novém místě – ve Středozemním moři. Podle Jarma Nieminena, finského blogera zabývajícího se obranou, bývalého vojáka a vedoucího katedry válečné historie na Finské univerzitě obrany, by k podobným ukrajinským akcím mohlo dojít i v Baltském moři. Ukrajinské útoky popsal jako efektivní způsob, jak zasáhnout stínovou flotilu, která převáží dvě třetiny ruské ropy určené na export. „Lodě po útocích stále plují, ale jsou nepoužitelné. Za těmito stínovými plavidly stojí miliardáři. Kdo si myslíte, že by ještě posílal své lodě do Černého moře, aby byly zničeny?“ ptá se Nieminen. Vývoj války na Ukrajině pozorně sleduje prostřednictvím řady otevřených kanálů. Své závěry prezentuje v denních příspěvcích na své facebookové stránce Ukrainian sota (Ukrajinská válka), která má několik milionů zobrazení měsíčně. Sankce EU a USA objem vývozu ruské ropy příliš nesnížily. Útoky na tankery jsou proto způsobem, jak tento objem omezit, řekl Henrik Wachtmeister,…

Má vážné důsledky mimo jeho zdi. Slovenští učitelé apelují na poslance kvůli výtržnostem v parlamentu

Má vážné důsledky mimo jeho zdi. Slovenští učitelé apelují na poslance kvůli výtržnostem v parlamentu

Pedagogové na Slovensku se otevřeným dopisem obrátili na poslance kvůli dění v posledních týdnech. Varují, že fyzické potyčky a vulgarismy v parlamentu mají dopad na děti, jež se učitelů ptají, proč mají respektovat autority a pravidla, když je ti, kteří mají jít příkladem, sami porušují. Poslance proto v dopise vyzývají k sebereflexi a návratu ke slušnosti. Během prosincového hlasování slovenského parlamentu o novele trestního zákoníku opoziční poslanci pískali na píšťalky a křičeli "ostuda". Došlo také k potyčce mezi šéfem opozičního hnutí Slovensko Igorem Matovičem a dvěma vládními poslanci Hlasu, kteří se s expremiérem Matovičem přetahovali o jeho transparent, přičemž z pléna zazněl výkřik: „Co mě škrtíš?" Na Matoviče také v jednu chvíli přiletěla plastová láhev. Rokování nakonec muselo být na několik minut přerušeno. Ako sa začala potýčka v parlamente: Vlček z Hlasu hodil fľašu do Matoviča, potom sa po ňom naťahoval Tittelhttps://t.co/v8wtREdDeN pic.twitter.com/FDeceqZenP— Denník N (@dennikN) December 11, 2025 V reakci na toto dění se více než sto ředitelů a zástupců mateřských, základních, středních škol, uměleckých škol, center volného času a školských zařízení otevřeným dopisem obrátilo na poslance Národní rady Slovenské republiky, informoval server tvnoviny.sk. Reagují tak na nedávné fyzické potyčky, vulgarismy a nevhodné chování politiků v parlamentu. Podle pedagogů to podkopává hodnoty, ke kterým denně vedou děti. "Parlament má být místem, kde se konflikty řeší argumenty, dialogem a vzájemným respektem, ne silou, křikem či ponižováním," píší v dopise. "Uvědomujeme si, že politika je prostorem ostrých názorových střetů. Přesto věříme, že…

Zlaté prasátko jako odměna za půst. Drží se Češi tradic i dnes?

Zlaté prasátko jako odměna za půst. Drží se Češi tradic i dnes?

Pověra o zlatém prasátku je v české kotlině silně zakořeněná, přestože v moderní konzumní době může již mírně ustupovat. Kdo by totiž chtěl „hladovět“ o svátcích, když si může dopřát, nač má chuť? Jakmile ale během Štědrého dne vydržíte nejíst masité pokrmy, možná zlaté prasátko večer uvidíte. Odkud se tato povídačka vlastně vzala? Původ legendy o zlatém prasátku lze hledat už v předkřesťanských časech a středověku. Její vznik se pojí s pohanskými oslavami zimního slunovratu, kdy prase bylo symbolem hojnosti a zlatá barva zase odkazem na odchod zimy či příchod slunce. Vidět zlaté prasátko například na stěně bytu po večeři na Štědrý den znamená štěstí, hojnost a prosperitu v příštím roce. Jak toho ale docílit, když se jedná pouze o pověru? Zejména někteří rodiče se kvůli tomu uchylují k různým „fíglům“, aby jejich děti prožily kouzelný okamžik. Odraz lze udělat třeba zrcátkem od světla. Abyste vůbec mohli zlaté prasátko vidět, nesmělo se dříve jíst vůbec nic od půlnoci předchozího dne do štědrovečerní večeře. Později se však tato tradice zmírnila a omezila na bezmasé pokrmy. Někteří lidé si tak dodnes s chutí dopřávají přes Štědrý den staročeskou zelnou polévku „couračku“, „pučálku“ čili opražený hrách nebo velice oblíbený houbový nákyp známý jako „kuba“. Povolena je ale třeba i voňavá vánočka, ideálně domácí výroby. Půst na Štědrý den nemá v posledních letech nijak zvlášť velkou oblibu. Dle průzkumu z roku 2022 jej dodržuje jen 31 procent Čechů. Více zastánců štědrodenního půstu má ovšem Morava – zde se postí až 45 procent lidí. Češi si ale oblibují…

Štědrý den není jen o Vánocích. 24. prosinec se do historie zapsal i těmito událostmi

Štědrý den není jen o Vánocích. 24. prosinec se do historie zapsal i těmito událostmi

Mnozí z nás se na Štědrý den scházejí s rodinou, zdobí stromeček, dodělávají bramborový salát, připravují řízky, chodí na procházky a dívají se na pohádky. 24. prosinec se však nepojí jen se začátkem Vánoc, ale také s celou řadou leckdy nepochopitelných i důležitých historických událostí. Připomeňme si některé z nich. Vraťme se nejprve do 19. století, konkrétně do roku 1818, jenž se pojí s jednou z nejpopulárnějších vánočních písní „Tichá noc“. Zcela poprvé zazněla právě na Štědrý den 24. prosince v kostele sv. Mikuláše ve městě Oberndorf u Salcburku. Melodii k písni složil varhaník a učitel Franz Xaver Gruber, o její text se pak postaral o dva roky dříve básník Joseph Mohr. Jednou z méně známých historických událostí, která se váže ke Štědrému dnu, je také povstání kvůli vaječnému likéru v roce 1826. Šlo o vzpouru kadetů na vojenské akademii USA ve West Pointu v New Yorku, která trvala až do 25. prosince. Vyvolal ji incident na tajné vánoční oslavě v severních kasárnách – kadeti na ni totiž propašovali whisky a rum, aby si namíchali alkoholický vaječný likér navzdory přísnému zákazu alkoholu na akademii. Zejména Američané nemohou zapomenout na Štědrý den roku 1851. Právě tehdy totiž vypukl největší požár v historii Kongresové knihovny ve Washingtonu. Oheň nenávratně pohltil 35 tisíc knih, včetně dvou třetin sbírky Thomase Jeffersona. Na obnovu místností i knih ale bylo záhy vyčleněno více než 168 tisíc dolarů. 24. prosinec se ovšem pojí i s tak neblahým momentem, jako je založení Ku-klux-klanu. Došlo k tomu v roce 1865 ve městě Pulaski (stát Tennessee). Byl to rasistický a teroristický spolek,…

Tichá noc nad zákopy. Na Štědrý večer došlo na bojištích k zázraku

Tichá noc nad zákopy. Na Štědrý večer došlo na bojištích k zázraku

HISTORIE / Zima nemá slitování. Vojáci se třesou v zákopech téměř nehybné frontové linie, od úst jim jde pára, promrzlá země mezi nimi a nepřítelem je pokrytá mrtvými těly. „Stille Nacht, heilige Nacht,“ pobrukuje si voják potichu vánoční píseň, u nás známou jako Tichá noc. Přidávají se další a další muži, za chvíli už zpívají sborově. Nedalecí Britové se zaposlouchají. Tuhle koledu znají také! Záhy se z jejich zákopů začne linout: „Silent night, holy night…“ V prosinci roku 1914 už dlouhých pět měsíců Evropou lomcovala válka, jakou do té doby svět ještě nezažil. Kontinent zvrásnily stovky kilometrů zákopových linií, jen na západní frontě se táhly od Severního moře až ke švýcarským hranicím. Na jedné straně v nich už celé týdny strádali zimou Němci, na druhé Francouzi a jejich britští a belgičtí spojenci. Blížící se Vánoce v nich probouzely zoufalství, že válka, která měla původně za pár měsíců skončit, stále nebere konce.  Když papež Benedikt XV. žádal, aby „alespoň během vánoční noci, kdy zpívají andělé, utichly zbraně“, vlády zúčastněných mocností odmítly. Na Štědrý večer se přesto nakonec stalo něco nevídaného, co si do té doby nedokázal nikdo představit. Zákopy plné světýlek Na více místech západní fronty zcela utichla střelba, válkou poničenou krajinou se rozléhaly tóny vánočních koled, tmu pročísly plamínky svíček a především záblesky lidskosti. Němci si své zákopy vyzdobili malými stromečky a lucernami. A Britové, nadšení tou nenadálou krásou, začali tleskat a radostně pískat. Muži z obou stran se nakonec osmělili své zákopové domovy opustit a vyjít do válečné zóny,…

Dobro v těžkých časech. Češi považují pomoc druhým za stále podstatnější, ukazují data

Dobro v těžkých časech. Češi považují pomoc druhým za stále podstatnější, ukazují data

• Češi jsou překvapivě štědří a solidarita posiluje. Většina lidí považuje pomoc druhým za důležitou součást života a zapojuje se do sbírek. • Zároveň ale vyplouvá na povrch jeden nenápadný problém. Ačkoliv mezinárodně si Česko vede dobře, poslední roky naznačují pozvolný útlum pravidelného dárcovství • Přečtěte si v galerii malé příběhy velkých lidí, kteří se rozhodli pomáhat blízkým i bez miliard na účtu. Představujeme je ve spolupráci s Nadací Via.

Šelmy nadále zůstávají ve zvěřinci v Kletečné u Humpolce. Přísliby ministrů k zabavení nevedly

Šelmy nadále zůstávají ve zvěřinci v Kletečné u Humpolce. Přísliby ministrů k zabavení nevedly

Už od léta úředníci Humpolce marně hledají řešení, kam přemístit kočkovité šelmy z nelegálního chovu v nedaleké Kletečné. Chovatelé Ladislav Váňa a Jana Svatošová se tam starají o 16 tygrů ussurijských, dva lvy pustinné a dvě pumy americké. Ministři minulé vlády sice v létě slibovali, že se situace v co nejkratší době vyřeší, dosud se tak ale nestalo. Informace potvrdil Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz mluvčí Humpolce Jiří Aujezdský.

Baník vykupuje zpět perspektivního reprezentanta (20). Ale jak s ním naloží?

Baník vykupuje zpět perspektivního reprezentanta (20). Ale jak s ním naloží?

Nejen zkušení frajeři s mentalitou válečníků, kteří by pomohli Baník zachránit v lize jako před osmi lety, se nyní řeší na Bazalech. Podle informací webu iSport se Ostrava rozhodla zpátky vykoupit perspektivního mládežnického reprezentanta, jenž na podzim zaujal ve druhé lize. Je však pravděpodobné, že ho obratem prodá jinam, do Prostějova totiž měla přijít nabídka z ligy.

Divoké Vánoce sportovních celebrit: Sexy atletka, marodi a Prskavec u protinožců

Divoké Vánoce sportovních celebrit: Sexy atletka, marodi a Prskavec u protinožců

Branky, body, stromečky! Letos je to v mnoha sportovních domácnostech pořádná honička. Olympionici do poslední chvíle nabírají tréninkové hodiny, vždyť Hry v Miláně jsou už za dveřmi. Jinde zase vládne zákeřný virus a opravdu originální Vánoce prožívá třeba rodina Jiřího Prskavce, která tráví svátky v Austrálii. Podívejte se, jak jsou čeští sportovci a jejich drahé polovičky na Vánoce nachystaní...

Nečekané zlevnění! Na kolik vyjde letos rodiny v Česku štědrovečerní večeře a kde je nejdráž?

Nečekané zlevnění! Na kolik vyjde letos rodiny v Česku štědrovečerní večeře a kde je nejdráž?

Zatímco ve Španělsku tradiční štědrovečerní večeře pro čtyřčlennou rodinu vyjde na téměř 2000 Kč, v Česku se oproti loňskému roku lehce zlevnila a dle průzkumu jde v průměru o 824 Kč. Co za tím stojí? Nejen to, že se ve Španělsku servíruje krůta a v Česku tradičně kapr. Zatímco v Česku šly dolů ceny zeleniny, zdražilo se třeba v sousedním Německu.

Anketa Blesku: Nejhorší vánoční dárky politiků! Kapří hlavy, králičí svetr, chřipka i nesavé utěrky

Anketa Blesku: Nejhorší vánoční dárky politiků! Kapří hlavy, králičí svetr, chřipka i nesavé utěrky

Zná to asi každý z nás. Ne každý vánoční dárek jeho příjemce potěší, tak, jak jeho dárce doufá. S tím mají zkušenost také čeští politici, kterých se Blesk ve velké vánoční anketě ptal: jaký nejhorší dárek jste kdy dostali a jak a kde skončil? Podívejte se, co odpovídali! Došlo na kapří hlavy v igelitce, červený vánoční svetr s králičím motivem, nechtěné puzzle či utěrky, které nesály vodu... ale také „dar“, který nepotěší nikoho. Chřipku.