Máme se jako nikdy, jen jsme zapomněli přestat naříkat, myslí si arcibiskup Graubner

Máme se jako nikdy, jen jsme zapomněli přestat naříkat, myslí si arcibiskup Graubner

„Bez víry bychom nebyli schopni žít,“ konstatuje pražský arcibiskup Jan Graubner. Má prý přitom na mysli víru v nejobecnějším smyslu. „Kdybych nevěřil, že tramvaj jede tam, kam má napsáno, tak do ní nenasednu.“ Jsou ale věci v duchovní rovině, nad kterou každý tak úplně nepřemýšlí, říká se vzpomínkou na primáře, který mu kdysi svěřil, že už v životě viděl mnoho ateistů, ale žádného neviděl umírat.

KVÍZ: Šťastné a hašteřivé. Jak se slaví Vánoce v českých filmech?

KVÍZ: Šťastné a hašteřivé. Jak se slaví Vánoce v českých filmech?

Vánoce nebývají vždy svátky klidu a míru, přestože si je takové (snad) všichni přejeme. Namísto veselí se během nich někdy pohádáme kvůli podružnostem, o čemž dobře vědí čeští filmaři. Ověřte si své znalosti vánočních scén z domácích snímků, které zahrnují nechtěné dárky, odhalení nevěry i filozofování o duších zabitých kaprů.

Poslanec SPD si myslí, že Rusko je agresor. Řekl svůj názor na Rajchla i postoje ministra Zůny

Poslanec SPD si myslí, že Rusko je agresor. Řekl svůj názor na Rajchla i postoje ministra Zůny

„Bude velmi těžké vysvětlit, že nejsme podvodníci,“ říká Jan Síla, povoláním neurochirurg z Ostravy. Až doposud byl pětasedmdesátiletý poslanec ve sněmovně prakticky neviditelný. Přestože zde zasedá už ve druhém funkčním období, upozornil na sebe až toto pondělí – před mimořádným zasedáním klubu SPD. Právě na něm se hasila krizová situace, která vznikla v souvislosti s vystoupením ministra obrany za SPD Jaromírem Zůnou. Síla ale zastává poněkud odlišné postoje než jeho kolegové z Okamurovy partaje. Byl to právě poslanec z Ostravy, kdo stál za svoláním mimořádného zasedání. Podle našich informací na něm – vedle předsedkyně Trikolory Zuzany Majerové – vystupoval nejostřeji. Oba se netajili názorem, že za podporu Ukrajiny, kterou deklaroval ministr obrany, zaplatí SPD vysokou politickou cenu. „Škoda už vznikla a voliči to nikdy nepřijmou,“ říká Síla v rozhovoru pro deník FORUM 24. Ke svým osobním postojům k Ukrajině a Rusku říká: „Ano, já jsem lékař a v žádném případě nezastávám radikální postoje proti Ukrajincům. Pomáhat lidem, kteří potřebují pomoc, se má. I když to není hlas SPD, je to můj názor. Rusko je agresor, napadlo stát bez mandátu OSN. Ale je potřeba vidět i rok 2014, Minské dohody a vyzbrojování Ukrajiny,“ pouští se do oblíbených spekulací, že Rusko vlastně k útoku na Ukrajinu vyprovokoval Západ. Ano, jsme v kontradikci K vystoupení v klubu ho podle jeho slov přiměly především rozhořčené vzkazy fanoušků a příznivců, kteří i jemu osobně dávají najevo, co si o Zůnových výrocích myslí. „Mluví se o vzpouře. Já bych to nazval bouří,“ řekl už…

Vánoce bez starosti o Ukrajinu a další místa bolesti a zmaru jsou lež

Vánoce bez starosti o Ukrajinu a další místa bolesti a zmaru jsou lež

KOMENTÁŘ / Dá se dnes napsat vánoční text bez toho, že myslím na Ukrajinu, Gazu a další země ve válce? A dá se dnes napsat vánoční text bez toho, že zmíním víru, tedy krev života, smysl lidské existence? K Ukrajině a Gaze před Vánoci, před těmi našimi vysněnými „svátky pokoje“ nemohu nepřidat země, na které bohužel myslím mnohem méně, jsou mi vzdálenější. Súdán, kde probíhá krvavá občanská válka mezi frakcemi armády. Sýrii, kde zuří další občanská válka. Sahel zasažený válkou proti islamistickým povstalcům a stižený humanitární krizí. Haiti s válkou gangů, Myanmar po vojenském převratu, kde se taky rozpoutala občanská válka. Východní provincie Konga zmítané boji... Mají na Zemi pokoj „lidé dobré vůle“? Nemají. Jako by Bůh na to neměl, jako by Bůh nezvládal to, co sám údajně slibuje. Jenže je to omyl, v Bibli nestojí „sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle“, je tam „lidem dobrá vůle“, Bůh má s námi dobrou vůli, chce pro nás dobré. A dává nám dobrou svobodu. Svobodu volby mezi dobrým a zlým. To, co vidíme okolo sebe, ale taky u sebe doma, je přece projev naší vůle a našeho pojetí svobody. Výsledek podzimních voleb byl projevem naší vůle a našeho pojetí svobody. Nedobrou vůli, šířící se zlo vnímáme v posledních letech i tady v Evropě mnohem silněji, jako by začalo převládat. Jako by začalo vítězit sobectví a lhostejnost k Ukrajině, Gaze, Súdánu a dalším místům světové bolesti a zmaru.  Nedávno napsal Jan Zahradil, zahraniční poradce Motoristů sobě, na síť X toto:…

Trumpovy bitevní lodě budou největší a nejkrásnější

Trumpovy bitevní lodě budou největší a nejkrásnější

GLOSA / Americký prezident Donald Trump představil novou třídu válečných lodí, kterou americké námořnictvo zařadí do služby. Skromně ji pojmenoval po sobě a má se prý jednat o bitevní lodě. Budou prý největší a také budou krásné. Trump se na jejich návrhu bude osobně podílet a prý je velice „estetický člověk“. O tom, že do amerického námořnictva chce vrátit bitevní lodě, Trump nemluvil poprvé. Protože současný prezident přinesl Americe zlatý věk, budou nové lodě základem zlaté flotily. Svět už je zase v pořádku. Všechno samozřejmě není bez mráčku. Našli se přirozeně rýpalové, kteří poukazují na to, že nové lodě nejsou ve skutečnosti bitevními loděmi, protože postrádají děla velkých ráží, která jsou podstatou takových plavidel. Jiní zase říkají, že plánovaný výtlak těchto lodí je rozhodně neřadí mezi giganty. Bitevní lodě starých časů, k nimž se prezident chce přiblížit, byly daleko větší. Někteří takzvaní odborníci si pak dovolují veřejně pochybovat o tom, jakou roli vlastně má nová třída plavidel plnit. Soudě dle výzbroje, kterou má dostat, je to vlastně tak trochu od každého něco. Škarohlídové pak tvrdí, že přílišná univerzalita znamená, že vlastně ani jednu roli nebudou nové lodě plnit skutečně dobře. Ještě větší cynikové pak Trumpův plán na stavbu bitevních lodí srovnávají s Hitlerovou fascinací obřími tanky. Vrcholem jeho absurdních fantazií byl plán na tisícitunový pozemní křižník, který zůstal jen na papíře. Trumpovy bitevní lodě třídy Trump prý čeká podobný osud. Přitom všichni přehlížejí naprosto zjevný fakt, že Donald Trump je prostě vizionář. Tento stabilní génius, který úspěšně…

VIDEO: Ruští vojáci poprvé vyrazili proti Ukrajincům do útoku na koních. Vytvářejí celé jednotky kavalerie

VIDEO: Ruští vojáci poprvé vyrazili proti Ukrajincům do útoku na koních. Vytvářejí celé jednotky kavalerie

Ruská armáda začala vytvářet jednotky specializované na jízdu na koňském hřbetu. Podle jejich velitele má v podmínkách moderní války kavalerie značné výhody. Kůň vidí ve tmě, nepotřebuje silnice a instinkt mu prý nedovolí šlápnout na minu. Vojáci si to již vyzkoušeli i v praxi, ovšem první pokus skončil neslavně. Zachytilo ho i video, které však není vhodné pro děti ani pro některé dospělé, obzvláště pak pro milovníky zvířat. Ukrajinští dronoví operátoři z 5. útočného praporu 92. útočné brigády se nestačili divit, když sledovali, jak proti nim otevřenou krajinou jede na koních dvojice ruských vojáků i s celou výzbrojí. Informoval o tom deník Militarnyj s odvoláním na zprávu zmíněné jednotky na sociální síti Facebook. Tak, jak to mají v popisu práce, vyslali Ukrajinci proti okupantům, kteří jim klusali vstříc, útočný dron, aby jim zabránili v dalším postupu. Ruští vojáci sice pobídli své oře k rychlejšímu pohybu, proti dronu dosahujícímu rychlosti i přes sto kilometrů v hodině ale neměli sebemenší šanci. Bezpilotní letoun zasáhl vojáka i nešťastné zvíře a připravil je oba o život. Druhý kůň zpanikařil, shodil svého jezdce a upadl. O jejich dalších osudech není nic známo. „Ruští okupanti tak rychle ztrácejí techniku během svých ‚masných útoků‘, že jsou nuceni se přemisťovat na koních. Ale ani to jim nepomáhá – operátoři dronů 5. útočného praporu 92. samostatné útočné brigády ‚minusují‘ nepřítele, jakmile uvidí cíl,“ okomentovali to obránci a přiložili i odpovídající video. Analytici otevřených zdrojů mezitím událost lokalizovali…

Ministr Zůna by si měl vyjasnit, jestli stojí na straně putinovských mloků, nebo Česka

Ministr Zůna by si měl vyjasnit, jestli stojí na straně putinovských mloků, nebo Česka

NÁZOR / V Rusku si všímají dění kolem našeho ministra obrany a zmatku, který vyvolal svými výroky v kruzích, jež ho formálně nominovaly do funkce. Když to sledují novináři, je jasné, že ještě dokonalejší přehled mají v moskevských vládních palácích a v FSB a GRU. Je přece třeba pozorovat, co se děje v "blízkém zahraničí" a "zájmových zónách". Taková znalost by se mohla přece hodit. "Nový ministr obrany České republiky generál Jaromír Zůna nepřijal pozvání k návštěvě Ukrajiny. Oznámil to předseda poslanecké sněmovny a lídr hnutí SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci v Praze, informovala agentura RIA Novosti. Podle Okamury bylo pozvání zasláno šéfovi ministerstva obrany krátce po jeho jmenování, ale Zůna se rozhodl ho odmítnout. Ministr se tiskové konference zúčastnil, ale zdržel se komentářů a nevysvětlil důvody svého rozhodnutí," píše Moskovskij Komsomolec. Pak ještě ruský list připomíná výroky šéfa SPD Tomia Okamury. "Předseda parlamentu zdůraznil, že jakákoli podpora Kyjeva by měla být zaměřena na dosažení míru, nikoli na pokračování konfliktu. Okamura také potvrdil, že jeho hnutí je proti nákupu zbraní pro ozbrojené síly Ukrajiny z českého rozpočtu a trvá na přehodnocení účasti země v příslušných iniciativách." Když něco napíše médium typu Moskovskij Komsomolec, je pochopitelně jasné, že tutéž zprávu (s většími podrobnostmi) má ruské ministerstvo zahraničí a rozvědky, prostě mocenské kruhy v Kremlu. Potvrdilo se jim opět to, co už je pro ně dost nudná (ale potěšitelná) pravda. V Česku jsou politické a společenské subjekty, které cokoli ohledně…

„Plní zakázku Kremlu.“ Německá AfD čelí tvrdému obvinění, má shromažďovat informace pro Moskvu

„Plní zakázku Kremlu.“ Německá AfD čelí tvrdému obvinění, má shromažďovat informace pro Moskvu

Německé zpravodajské služby a experti podezírají stranu Alternativa pro Německo ze shromažďování důležitých informací, které by mohla využít Moskva. Odkazují se přitom na fakt, že poslanecké frakce AfD ve Spolkovém sněmu a v zemských parlamentech podávají drtivou většinu poslaneckých dotazů, které se často týkají bezpečnosti nebo dodávek zbraní Ukrajině. Moskva by podle expertů měla být schopná si vytvořit ucelený obraz i z odpovědí na jednotlivé, zdánlivě spolu nesouvisející dotazy. Od jara, kdy nově zvolený Spolkový sněm začal pracovat, podala AfD spolkové vládě a různým ministerstvům více než 60 procent všech poslaneckých dotazů, píše bruselský server Politico. Ve spolkové zemi Durynsko, kde místní bezpečnostní služba označila AfD za extremistickou skupinu, činil tento podíl téměř 70 procent za dobu fungování současného parlamentu. V říjnu durynský ministr vnitra Georg Maier spatřoval v této činnosti AfD známky špionáže ve prospěch Ruska. Od začátku roku 2020 podaly podle výpočtů časopisu Spiegel frakce AfD v zemských parlamentech více než 7000 poslaneckých dotazů týkajících se bezpečnostních otázek – více než jakákoli jiná strana. Ačkoli vláda není povinna ve svých odpovědích zveřejňovat tajné nebo přísně důvěrné údaje, ruské tajné služby mohou přesto shromáždit cenné informace díky obrovskému množství a rozmanitosti dotazů AfD, je přesvědčen Mark Henrichmann, předseda kontrolního výboru Spolkového sněmu pro dohled nad zpravodajskými službami. „Mezi nepodstatnými dotazy a těmi, které se týkají důvěrných informací, existuje obrovská šedá zóna. Jednotlivé dotazy, jak pravidelně slýchám od různých ministerstev, nejsou problémem. Pokud se na ně ale podíváte…

Trojice na Brněnsku zažila horké chvíle. Pobyt v sauně se proměnil v boj o život

Trojice na Brněnsku zažila horké chvíle. Pobyt v sauně se proměnil v boj o život

Doslova horké chvíle prožili dvě ženy a muž na Brněnsku ve chvíli, kdy se jejich relaxace ve vyhřáté sauně změnila v dramatickou únikovou hru. Trojice se totiž nemohla dostat ven. Policisté naštěstí dorazili na místo včas a incident se obešel bez zranění. Kvůli závadě na mechanismu dveří prožili dvě ženy a muž na Brněnsku v sauně doslova hororové chvíle. Uvězněná trojice totiž neměla v rozpálené místnosti nic, čím by dokázala dveře otevřít. Telefon pochopitelně nikdo z nich neměl k dispozici. I tak se pro ně ale díky moderním technologiím stal záchranou. „Začali na něj totiž zevnitř sauny hlasitě volat, až se jim podařilo aktivovat hlasového asistenta. Policisté po telefonátu dorazili během pár minut a zvenčí snadno uvolnili zaseknuté dveře,“ sdělil policejní mluvčí David Chaloupka. Dále pak doplnil, že díky tomu, že vytápění sauny šlo vypnout také zevnitř, se celý incident obešel bez zranění. Případ dokazuje, že moderní technologie mohou v nečekaných situacích lidem významným způsobem pomoci. …

Tady mají Ukrajinci šanci zasadit Kremlu zdrcující ránu. Cena však může být obrovská

Tady mají Ukrajinci šanci zasadit Kremlu zdrcující ránu. Cena však může být obrovská

Poté, co Ukrajinci námořními drony úspěšně zaútočili na lodě převážející sankcionovanou ruskou ropu v Černém a Středozemním moři, mohli by nově upřít pozornost na tankery v Baltském moři. Tam totiž Rusové kvůli bezpečnosti přesměrovali větší část vývozu, který jim plní válečnou pokladnu. Krátce po sobě byly v Černém moři napadeny tři ropné tankery, přičemž výbušniny jim zničily kormidla a lodní šrouby a lodě tak ztratily schopnost řízení. Minulý pátek se objevily zprávy o dalším ukrajinském útoku na stínovou loď, tentokrát na zcela novém místě – ve Středozemním moři. Podle Jarma Nieminena, finského blogera zabývajícího se obranou, bývalého vojáka a vedoucího katedry válečné historie na Finské univerzitě obrany, by k podobným ukrajinským akcím mohlo dojít i v Baltském moři. Ukrajinské útoky popsal jako efektivní způsob, jak zasáhnout stínovou flotilu, která převáží dvě třetiny ruské ropy určené na export. „Lodě po útocích stále plují, ale jsou nepoužitelné. Za těmito stínovými plavidly stojí miliardáři. Kdo si myslíte, že by ještě posílal své lodě do Černého moře, aby byly zničeny?“ ptá se Nieminen. Vývoj války na Ukrajině pozorně sleduje prostřednictvím řady otevřených kanálů. Své závěry prezentuje v denních příspěvcích na své facebookové stránce Ukrainian sota (Ukrajinská válka), která má několik milionů zobrazení měsíčně. Sankce EU a USA objem vývozu ruské ropy příliš nesnížily. Útoky na tankery jsou proto způsobem, jak tento objem omezit, řekl Henrik Wachtmeister,…

Má vážné důsledky mimo jeho zdi. Slovenští učitelé apelují na poslance kvůli výtržnostem v parlamentu

Má vážné důsledky mimo jeho zdi. Slovenští učitelé apelují na poslance kvůli výtržnostem v parlamentu

Pedagogové na Slovensku se otevřeným dopisem obrátili na poslance kvůli dění v posledních týdnech. Varují, že fyzické potyčky a vulgarismy v parlamentu mají dopad na děti, jež se učitelů ptají, proč mají respektovat autority a pravidla, když je ti, kteří mají jít příkladem, sami porušují. Poslance proto v dopise vyzývají k sebereflexi a návratu ke slušnosti. Během prosincového hlasování slovenského parlamentu o novele trestního zákoníku opoziční poslanci pískali na píšťalky a křičeli "ostuda". Došlo také k potyčce mezi šéfem opozičního hnutí Slovensko Igorem Matovičem a dvěma vládními poslanci Hlasu, kteří se s expremiérem Matovičem přetahovali o jeho transparent, přičemž z pléna zazněl výkřik: „Co mě škrtíš?" Na Matoviče také v jednu chvíli přiletěla plastová láhev. Rokování nakonec muselo být na několik minut přerušeno. Ako sa začala potýčka v parlamente: Vlček z Hlasu hodil fľašu do Matoviča, potom sa po ňom naťahoval Tittelhttps://t.co/v8wtREdDeN pic.twitter.com/FDeceqZenP— Denník N (@dennikN) December 11, 2025 V reakci na toto dění se více než sto ředitelů a zástupců mateřských, základních, středních škol, uměleckých škol, center volného času a školských zařízení otevřeným dopisem obrátilo na poslance Národní rady Slovenské republiky, informoval server tvnoviny.sk. Reagují tak na nedávné fyzické potyčky, vulgarismy a nevhodné chování politiků v parlamentu. Podle pedagogů to podkopává hodnoty, ke kterým denně vedou děti. "Parlament má být místem, kde se konflikty řeší argumenty, dialogem a vzájemným respektem, ne silou, křikem či ponižováním," píší v dopise. "Uvědomujeme si, že politika je prostorem ostrých názorových střetů. Přesto věříme, že…

Zlaté prasátko jako odměna za půst. Drží se Češi tradic i dnes?

Zlaté prasátko jako odměna za půst. Drží se Češi tradic i dnes?

Pověra o zlatém prasátku je v české kotlině silně zakořeněná, přestože v moderní konzumní době může již mírně ustupovat. Kdo by totiž chtěl „hladovět“ o svátcích, když si může dopřát, nač má chuť? Jakmile ale během Štědrého dne vydržíte nejíst masité pokrmy, možná zlaté prasátko večer uvidíte. Odkud se tato povídačka vlastně vzala? Původ legendy o zlatém prasátku lze hledat už v předkřesťanských časech a středověku. Její vznik se pojí s pohanskými oslavami zimního slunovratu, kdy prase bylo symbolem hojnosti a zlatá barva zase odkazem na odchod zimy či příchod slunce. Vidět zlaté prasátko například na stěně bytu po večeři na Štědrý den znamená štěstí, hojnost a prosperitu v příštím roce. Jak toho ale docílit, když se jedná pouze o pověru? Zejména někteří rodiče se kvůli tomu uchylují k různým „fíglům“, aby jejich děti prožily kouzelný okamžik. Odraz lze udělat třeba zrcátkem od světla. Abyste vůbec mohli zlaté prasátko vidět, nesmělo se dříve jíst vůbec nic od půlnoci předchozího dne do štědrovečerní večeře. Později se však tato tradice zmírnila a omezila na bezmasé pokrmy. Někteří lidé si tak dodnes s chutí dopřávají přes Štědrý den staročeskou zelnou polévku „couračku“, „pučálku“ čili opražený hrách nebo velice oblíbený houbový nákyp známý jako „kuba“. Povolena je ale třeba i voňavá vánočka, ideálně domácí výroby. Půst na Štědrý den nemá v posledních letech nijak zvlášť velkou oblibu. Dle průzkumu z roku 2022 jej dodržuje jen 31 procent Čechů. Více zastánců štědrodenního půstu má ovšem Morava – zde se postí až 45 procent lidí. Češi si ale oblibují…

Štědrý den není jen o Vánocích. 24. prosinec se do historie zapsal i těmito událostmi

Štědrý den není jen o Vánocích. 24. prosinec se do historie zapsal i těmito událostmi

Mnozí z nás se na Štědrý den scházejí s rodinou, zdobí stromeček, dodělávají bramborový salát, připravují řízky, chodí na procházky a dívají se na pohádky. 24. prosinec se však nepojí jen se začátkem Vánoc, ale také s celou řadou leckdy nepochopitelných i důležitých historických událostí. Připomeňme si některé z nich. Vraťme se nejprve do 19. století, konkrétně do roku 1818, jenž se pojí s jednou z nejpopulárnějších vánočních písní „Tichá noc“. Zcela poprvé zazněla právě na Štědrý den 24. prosince v kostele sv. Mikuláše ve městě Oberndorf u Salcburku. Melodii k písni složil varhaník a učitel Franz Xaver Gruber, o její text se pak postaral o dva roky dříve básník Joseph Mohr. Jednou z méně známých historických událostí, která se váže ke Štědrému dnu, je také povstání kvůli vaječnému likéru v roce 1826. Šlo o vzpouru kadetů na vojenské akademii USA ve West Pointu v New Yorku, která trvala až do 25. prosince. Vyvolal ji incident na tajné vánoční oslavě v severních kasárnách – kadeti na ni totiž propašovali whisky a rum, aby si namíchali alkoholický vaječný likér navzdory přísnému zákazu alkoholu na akademii. Zejména Američané nemohou zapomenout na Štědrý den roku 1851. Právě tehdy totiž vypukl největší požár v historii Kongresové knihovny ve Washingtonu. Oheň nenávratně pohltil 35 tisíc knih, včetně dvou třetin sbírky Thomase Jeffersona. Na obnovu místností i knih ale bylo záhy vyčleněno více než 168 tisíc dolarů. 24. prosinec se ovšem pojí i s tak neblahým momentem, jako je založení Ku-klux-klanu. Došlo k tomu v roce 1865 ve městě Pulaski (stát Tennessee). Byl to rasistický a teroristický spolek,…